Zápis v obchodním rejstříku a dobrá víra

Zápis v obchodním rejstříku není sám o sobě postačující k závěru o dobré víře třetích osob. Je nesprávným předpoklad, že je-li určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, zakládá tento zápis automaticky bez dalšího dobrou víru všech osob, které jednají v souladu se zapsanou skutečností. Z negativní stránky principu materiální publicity přitom vyplývá, že důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně toho kterého údaje nesprávný (chybný).

Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 2651/2009