Je obecně známo, že letecká doprava je pro svou rychlost, bezpečnost a dostupnost beze sporu nejvyužívanější dopravou dnešních dnů. Právě řečenému svědčí fakt, že letecké společnosti denně přepraví milióny spokojených cestujících, vedle kterých se však lze setkat i s těmi, kterým se během letecké dopravy přihodila např. právě jedna z níže uvedených situací. Jaká práva má vlastně cestující a na koho se má v případě potřeby obrátit? Odpověď na tyto otázky nalezne zájemce právě v tomto článku.
Legislativa
Alfou a omegou mezinárodního leteckého práva je Úmluva o sjednocení některých pravidel v mezinárodní letecké přepravě (1999) (tzv. Montrealská úmluva), která ve svých ustanoveních mimo jiné upravuje odpovědnost dopravce za zpoždění letu, za smrt a zranění cestujícího a za škodu na zavazadlech v případě jejich ztráty, zničení či poškození.
Právě zmíněná mezinárodní úprava se prolíná s úpravou evropskou, a to zejména se stěžejním nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (nařízení č. 261/2004).
Nařízení se vztahuje pouze na ty cestující, kteří:
- odlétají z letiště umístěného na území členského státu EU
- odlétají z letiště umístěného na území třetí země (nečlenského státu EU) na letiště umístěné na území členského státu EU, pokud je provozující dopravce dopravcem členského státu
- obojí za podmínky, že má cestující potvrzenou rezervaci a přihlásil se k přepravě ve stanovém čase (vyjma případů zrušení letu) nebo nejpozději 45 min před zveřejněným časem odletu, není-li čas stanoven.
Opomenuto nesmí zůstat nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel, změněné nařízením (ES) č. 889/2002, jež ve svých ustanoveních odkazuje na aplikaci Montrealské úmluvy (nařízení č. 2027/97). Kruh se tak uzavírá. Bez sebemenších pochyb lze tyto normy označit za jedny z nejdůležitějších center ochrany práv leteckého cestujícího.
Jednotlivé případy odpovědnosti dopravce
1) Odepření nástupu na palubu letadla
Je možné, aby taková situace vůbec nastala? Ano a velice jednoduše. Letecké společnosti (většinou u vytížených letů na velké vzdálenosti) často z důvodu ryze ekonomicko-
Jaká práva má cestující? V prvé řadě, dostane-
250 EUR, jde-
400 EUR, jde-
600 EUR pro všechny zbývající lety nespadající pod předešlé body.
Tím však práva cestujícího nekončí. Dopravce je dále povinen zajistit cestujícímu pomoc ve formě:
výběru mezi:
-
-
péče o cestujícího ve formě:
-
-
-
-
2) Zrušení letu
I tato situace není pro většinu cestujících bohužel neobvyklá, z toho důvodu ji nařízení č. 261/2004 taktéž upravuje. V případě zrušení letu je dopravce povinen poskytnout cestujícímu pomoc ve formě:
výběru mezi refundací ceny letenky spolu se zajištěním nejbližšího termínu zpátečního letu do místa odletu nebo přesměrováním do konečného místa určení (více viz předchozí odstavec); dále
jídla a občerstvení s možností dvou telefonických či jiných spojení;
hotelového ubytování a přepravy mezi letištěm a místem ubytování, je-
I v případě zrušení letu má cestující nárok na to, aby byl finančně kompenzován, nicméně dopravce má možnost se hrazení finančních kompenzací zcela vyhnout pokud cestujícího:
ve stanovených termínech před plánovaným časem letu informuje o zrušení letu a zajistí jeho přesměrování,
je schopen prokázat, že zrušení letu je způsobeno mimořádnými okolnostmi (vis maior), kterým nebylo možno zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření.
Posledně jmenovaná exkulpace dopravce je velice bolestivým trnem v oku každého cestujícího, a to především pro její nepředvídatelnost. Takovou mimořádnou okolností může být počasí, občanské nepokoje, chybné rozhodnutí řízení letového provozu, stávky, teroristický poplach a jiné. Pro jedny z typických příkladů uplatnění vis maior leteckými dopravci v případě zrušení letu nemusíme chodit daleko (občanské nepokoje v Egyptě či Libyi, výbuch islandské sopky Grímsvötn v květnu 2011 či sopky Eyjafjallajökull v minulém roce). Ve všech těchto případech, uvázl-
Upozorňujeme, že dle judikatury Soudního dvora nepatří porucha letadla mezi skutečnosti zařaditelné pod vis maior. Bude-
3) Zpoždění letu
Jedna z dalších nepříjemných situací, jež cestujícího na letišti často potkává, je zpoždění letu. Nařízení č. 261/2004 nabízí ochranu cestujícím pouze v případě významného zpoždění letu, kterým je zpoždění o 2 hod nebo více (v případě jakýkoli letů kratších 1500 km), o 3 hod nebo více (lety v rámci EU delší než 1500 km, ostatní lety mezi 1500 km až 3500 km) a o 4 hod nebo více u zbývajících letů.
Každý cestující má v takové situaci právo na pomoc ve formě:
jídla a občerstvení s možností dvou telefonických či jiných spojení;
hotelového ubytování, přepravy mezi letištěm a hotelem, je-
refundací ceny letenky spolu se zajištěním nejbližšího termínu zpátečního letu do původního místa odletu, jestliže zpoždění trvá alespoň 5 hod (viz podrobněji v pasáži o odepření nástupu na palubu).
Zdůrazňujeme, že v případě zpoždění letu, nemá cestující nárok na finanční kompenzaci. Z tohoto důvodu mají letecké společnosti občas snahu vydávat zrušený let (např. pro technickou poruchu letadla) za významné zpoždění letu, čímž se vyhýbají výplatám finančních odškodění. I zde je tedy namístě ostražitost cestujících.
Na koho se obrátit v případě odmítnutí nástupu na palubu, zrušení nebo velkého zpoždění letu?
Pro okamžitou pomoc je nejefektivnější se obrátit přímo na pracovníky leteckého dopravce pracující na letišti, kteří by měli být připraveni cestujícímu pomoci, poradit, případně poskytnout dokumenty nutné k vyplnění. Bude-
Shrnutí
Ať už se jedná o odepření nástupu na palubu letadla, zrušení letu či významné zpoždění letu, vždy letecká společnost musí cestujícímu nabídnout jídlo a občerstvení a poskytnout telefonické či jiné spojení. Hotelové ubytování je letecká společnost povinna zajistit pouze v případech, následuje-
4) Ztracené, poškozené nebo zpožděné zavazadlo
Vrátila Vám letecká společnost zavazadlo poškozené či se zpožděním? Nebo jste se svým zavazadlem už nikdy nesetkali? Jedná se o situaci, již upravuje Montrealská úmluva, resp. nařízení č. 2027/97. Primárně je třeba vymezit období, po které dopravce za odbavené zavazadlo odpovídá. Je jím doba, po kterou má dopravce zavazadlo ve své péči, resp. kdy je zavazadlo na palubě letadla. Montrealská úmluva nicméně stanoví limity odpovědnosti dopravce. V případě odpovědnosti za škodu na zavazadle (ať už ztraceném, poškozeném či zpožděném) je odpovědnost dopravce limitována do výše 1.000 SDR (cca 27.000,-
Co učinit v případě ztráty, poškození či zpoždění zavazadla?
Ideálně by cestující měl nahlásit ztrátu, poškození či zpoždění zavazadla již přímo na letišti u přepážky k tomu určené. Neučiní-