Podpis na smlouvě nebo na jiné listině, jenž nebyl ověřen doložkou, která by byla veřejnou listinou, se v občanském soudním řízení považuje za pravý, dokud pravost podpisu nebyla řádně a včas (do doby, do jejíhož uplynutím bylo v řízení přípustné uplatňovat rozhodné skutečnosti) popřena. V případě, že pravost "neověřeného" podpisu na smlouvě nebo jiné listině byla popřena, má procesní povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska posouzení pravosti podpisu a povinnost tvrzené skutečnosti prokázat ten z účastníků, který z objasnění této okolnosti vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 3461/2011