Hospodaření se společnou věcí - spoluvlastnictví

1. Hospodaření podílových spoluvlastníků se společnou stavbou může být upraveno i tak, že se trvale vymezí určité prostory v domě (včetně bytů) s určením, který ze spoluvlastníků bude tou kterou prostorou sám či společně s jiným spoluvlastníkem disponovat. Tato dohoda může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž spoluvlastníci jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových subjektivních a objektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Práva a povinnosti z dohody podílových spoluvlastníků o užívání společné věci nezanikají smrtí osob z této dohody zavázaných nebo oprávněných a mohou být zároveň se spoluvlastnickým podílem převedeny na právní nástupce účastníků takové dohody. Takováto dohoda může být uzavřena také s odkládací podmínkou (§ 36 odst. 2 věta první obč. zák.), tj. je možné, aby si budoucí spoluvlastníci již v kupní smlouvě, jež bude podkladem pro zápis jejich spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí, dohodli způsob užívání věci pro případ, že se skutečně stanou spoluvlastníky.

2. Výpověď z nájmu bytu je právním úkonem, k němuž je zapotřebí rozhodnutí většiny spoluvlastníků. Tímto „rozhodnutím" může být právě i dohoda spoluvlastníků, z níž jasně vyplývá právo spoluvlastníka vypovědět nájem bytu, k němuž mu svědčí dispoziční právo. Stejně tak může být spoluvlastník, jemuž svědčí dle dohody uzavřené s ostatními spoluvlastníky dispoziční právo k určitému bytu, touto dohodou oprávněn např. vybírat nájemné z onoho bytu, či nájemné jednostranně zvýšit.

Nejvyšší soud ČR sp. zn. 26 Cdo 4372/2009