Náhrada škody

K vážné duševní poruše, vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací, může dojít i jinak než otřesným zážitkem, prožitým přímo při úrazovém ději, a to působením i jiných faktorů, typicky dlouhodobou hospitalizací, invaliditou, ztrátou zaměstnání, vytržením ze známého prostředí a zažitých stereotypů, zpřetrháním sociálních vazeb, existenční nejistotou, nepříznivým zdravotním stavem a jeho nejistou prognózou do budoucna a řadou dalších. Mají-li tyto psychické následky bezprostřední souvislost s poškozením fyzického zdraví, není důvod, aby nebyly odškodněny i v případě, že poškozený (např. z důvodu šoku či bezvědomí) vlastní průběh nehody nevnímal, popřípadě si na něj nepamatuje. Zjištění, zda poškozený trpí specifikovanou duševní poruchou, závisí pak především na posouzení lékaře – specialisty v odvětví psychiatrie.

(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 3305/2011, ze dne 23.8.2012)