Jedním z prostředků ochrany proti některým agresivním praktikám velkých podnikatelských subjektů vůči jejich obchodním partnerům je právní úprava zákazu zneužití dominantního postavení. Jedná se o méně známou problematiku, postihující určité nekalé praktiky velkých podnikatelských subjektů, které jsou i na českém trhu poměrně často provozovány, nepochybně i z toho důvodu, že mezi dotčenými subjekty není dostatečné povědomí o možnostech účinné obrany vůči těmto praktikám.
Zákaz zneužití dominantního postavení je upraven zejména zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a ustanovením článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství a jeho prováděcími pravidly, přičemž evropská i česká úprava se do značné míry překrývají. Právní úprava zákazu zneužití dominantního postavení představuje vedle zákazu kartelových dohod druhý základní pilíř práva na ochranu hospodářské soutěže. Zatímco zákaz kartelových dohod postihuje situace, kdy se podnikatelské subjekty uzavíráním dohod snaží vybudovat si na trhu dominantní pozici, zákaz zneužití dominantního postavení se snaží podnikatelské subjekty, kterým se již podařilo vybudovat si na trhu dominantní pozici, omezovat v jejich nekalých obchodních praktikách, které mohou z pozice jejich dominantního postavení na trhu vnucovat svým obchodním partnerům.
Pro uplatnění zákazu musí být splněny zároveň dvě podmínky. Za prvé musí být podnikatelský subjekt na daném trhu v dominantním postavení. Takové postavení na trhu má podnikatelský subjekt (nebo případně více podnikatelských subjektů, pak se jedná o tzv. společné dominantní postavení), jehož tržní síla jí umožňuje chovat se do značné míry nezávisle na jiných podnikatelských subjektech působících na daném trhu. Určení, zda se v konkrétním případě podnikatelský subjekt nachází na trhu v dominantním postavení, není jednoduché a závisí na mnoha faktorech. Většinou se nelze spokojit pouze s procentuálním vyjádřením tržního podílu podnikatelského subjektu na daném trhu, i když platí, že podnikatelský subjekt, který má na trhu monopolní postavení, je vždy také v dominantním postavení. Dalšími faktory, které určují dominantní postavení podnikatelského subjektu na trhu, jsou zejména struktura trhu, jeho hospodářská a finanční síla, případně existence právních a/nebo faktických překážek expanze a vstupu jiných podnikatelských subjektů na daný trh.
Druhou podmínkou uplatnění zákazu zneužití dominantního postavení je, že se podnikatelský subjekt v dominantním postavení dopouští jednání, které právo považuje za zneužití. Právní předpisy přitom, vzhledem k rozmanitosti obchodních vztahů, nestanoví přesný výčet jednání, která představují zneužití dominantního postavení, pouze všeobecně zakazují jakékoliv zneužití a příkladmo uvádějí některá typická jednání, která je nutno za zneužití považovat.
Matej Kliman, www.epravo.cz